Jak a kde se žilo Na Kocandě
Jak a kde se žilo „Na Kocandě“
Na úpatí Branišovského hvozdu ukryta za kamenným železničním mostem leží obec Smržovice. V její severní části, v mísech dnešního kamenolomu stávala tvrz, která byla přestavěna v malý zámek, jenž se připomíná až v roce 1794, i když ves Smržovice je poprvé doložena již roku 1379. Po zámečku či tvrzi nezůstaly již žádné stopy. Několik domků v této části Smržovic onu dobu připomíná místním pojmenováním „Na Kocandě“.
Ovšem i na původ tohoto názvu se názory různí. Podle Jungmanna i Kotta znamená Kocanda trh a trhy před jarmarky se nazývají kocandami. Jarmarečníci se zastavovali u hospod (a zde byl i pivovar) při silnicích (dříve cesta „Hraběnka“, která vedla nad místem z Chudenic do Kdyně) nebo samot v poli a odpočívali i s hnaným dobytkem. Podobnou funkci měly ovšem i velké myslivny. Stejně tak i ve mlýně se nazývala velká místnost podobně a to sice „šalanda“ i když koncovka – anda – zní tak cizorodě a silně připomíná italské „locanda“ – hospoda, či „bevonda“ – nápoj.
V případě Smržovic je dále doložena další zajímavá verze tohoto místního pojmenování. Když více jak před sto patnácti léty při stavbě kamenného mostu (železničního) zde v těchto místech byli ubytováni italští stavebníci a dělníci používali jak již uvedeno italské pojmenování – locanda – a tak se vlastně obnovil prapůvodní, tehdy zanikající místní název a jméno kocanda či Kocanda se stalo trvalé a užívá se i dnes, třebaže domky zde stojící nemohou dosahovati ani jednoho sta let od jejich výstavby.
Místní název Kocanda se ovšem nevyskytuje jen v popisovaných Smržovicích, ale je rozšířen i na Moravě a badatel Bartoš v Dialektickém slovníku Moravském vysvětluje jméno Kocanda jako místnost, kde se kecá, naproti tomu Prasek v Selském archívu IV roku 1905 se drží původní verze o původním italském názvu když funkčně řadí tato místa ke stejnému významu. Jméno Kocanda je však rozšířeno jak v českých, tak i v moravských krajích dosti silně a tak se přidržme již podaného vysvětlení, třebaže se naskýtají další dvě verze, že když v 15. a 16. století byla ves rozdělena na dvě části jedna náležela k hradu Rýzmberku, druhá ke statku Úsilovu, se pojmenování používalo k rozlišení uvedených částí, ale v Deskách zemských z roku 1545 (DZ 18 H 8) ani roku 1676 v (DZ 30 0 30) se toto pojmenování nevyskytuje.
Novinový článek – autor: Karel Zajíc
